Legiovlak
Seznamte se s věrnou replikou vojenského vlaku, s nímž si čs. legionáři v letech 1918–1920 razili cestu po Transsibiřské magistrále do Vladivostoku.
O legiovlaku Prohlédni si vagony Trasa Rezervace prohlídky pro školy
O Legiovlaku
Legiovlak projede v následujících letech celou Českou republiku. Možná se zastaví i na nádraží ve vašem městě. Prohlédněte si, co vše na něm stojí k vidění.
Obrněný vagon
Obrněné vlaky se poprvé začaly používat ve válkách v druhé polovině 19. století. Jejich úkolem bylo nejen zajišťování bezpečnosti na trati, ale v době války se zapojovaly do bojových operací, odehrávajících se v blízkosti železnice. Poprvé byl našimi vojáky použit improvizovaný obrněný vlak v březnu 1918 při bojích s německou armádou u železničního uzlu Bachmač. V rámci otevřených bojů čs. legionářů s bolševiky od května 1918 byly obrněné vlaky jedním z nejdůležitějších bojových prostředků naší armády.
Plukovní prodejna
Legionáři při pobytu na Sibiři dostávali i hotové peníze, tzv. žold. Když se ale nacházeli mimo obydlené území, nebyla příležitost jejich hodnotu směňovat za zboží. Proto jezdily s vojenskými ešelony také prodejny, kde si bylo možné obstarat celou řadu věcí.
Krejčovský vagon
Řada řemeslníků a lidí mnoha praktických povolání nalezla v legiích uplatnění nejen jako vojáci, ale také jako zdatní pracovníci. V mnoha dílnách, které byly součástí vojenských vlaků, působili jako pekaři, truhláři, ševci, kováři nebo např. krejčí.
Vagon polní pošty
Poštu čs. legionářů a spojeneckých vojsk dopravovala v letech 1918–1920 napříč celým Ruskem po Transsibiřské magistrále Československá poštovní ambulance, která dosáhla světového dálkového rekordu v poštovní dopravě.
Dílenský vagon
Běžnou součástí ešelonů byly i nejrůznější podpůrné části umístěné přímo ve vagonech, např. kuchyně, pekárny, ošetřovny, prádelny nebo krejčovské či opravárenské dílny. V nich nalézali své uplatnění vojáci nehodící se pro službu u bojových jednotek, starší 40 let či částečně invalidní.
Plošinový vagon
Během bojů o Alexandrijský most přes řeku Volhu byl obrněný vlak Orlík napaden dne 31. května 1918 bolševiky vypuštěnou neřízenou lokomotivou ze stanice Obšarovka. Zcela tak byl zničel obrněný automobil Adskij a značně poničen i plošinový vagon.
Zdravotní vagon
Pro zajištění prvního ošetření raněných z bojů na Transsibiřské magistrále a jejich přepravu sloužili v letech 1918–1920 čs. zdravotní vagony. Čs. legionáři byli z počátku nuceni používat k těmto účelům vagony improvizované, které postupně vylepšovali. Později se jim podařilo získat i specializované zdravotní vlaky.
Štábní vagon
Každodenní život československých dobrovolců na Rusi v období od března 1918 do konce roku 1920 byl propojen se železnicí. Na koleje se však nestěhovali jen vojáci, ale skutečně celé československé vojsko. Kromě vojáků byla za nejdůležitější považována výzbroj a výstroj společně se zásobami všeho druhu. Do vlaků se ale přesunuly i všechny služby, dílny a většina skladů. Vznikaly pak specializované vagony různého určení.
Štáby jednotlivých jednotek s sebou pak do vagonů přivedly menší či větší kanceláře všeho druhu.
Těpluška
V letech 1918–1920 působili Čechoslováci převážně v blízkosti Transsibiřské magistrály, proto se jejich nejčastějším domovem stala tzv. těpluška. Jedná se o nákladní vagony, které se po „zateplení“ používaly k dopravě vojska. Vylepšeny byly o dvojitou podlahu, zdvojené stěny a případně i o kamna. Ruská armáda tyto vagony používala buď k přepravě 8 koní, 40 vojáků či k přesunu jiného vojenského materiálu.
Plošinový s obrněným automobilem
Před vámi stojí replika plošinového vagonu, který složil jako pojízdné stanoviště obrněného automobilu. Byl to jediný způsob, jak transportovat obrněné automobily na dlouhé vzdálenosti. Takto osazované vagony byly často včleňovány do sestav obrněných vlaků a sloužili jako pancéřové prvky vlaku.