• 17. 6.

    1915 - 1. vydání časopisu „Čechoslovák“

    Tiskárna Čechoslováka r. 1915, Naučnoje dělo, redaktor Bohdan Pavlů a Chorošenko, Petrohrad (VÚA)

    V Petrohradě začal 17. 6. 1915 (podle ruského kalendáře 4. 6. 1915) vycházet „jediný svobodný česko-slovenský list v Evropě" časopis „Čechoslovák“ s hlavním redaktorem Bohdanem Pavlů. List navazoval na předválečný kyjevský časopis „Čechoslovan“ a již od počátku podporoval československé osvobozenecké hnutí. Dnes je cenný nejen články o politických náladách Čechů a Slováků v Rusku, jejich vnímání ruské politiky, ale také tím, že zprostředkovával kontakt čs. zajatců v Rusku a udával korespondenční adresy a podniky v kterých během zajetí přebývali.

    Úvodník 1. vydání obsahoval také stať: 

    „Jsme povoláni teď sloužiti naší svaté národní věci a této službě v prvé řadě se musíme věnovati. Jsme jediným svobodným česko-slovenským listem v Evropě!
    V této době čekají na náš list nejen tisíce osadníků, ale stejně veliký počet krajanů, které jen válečná litice zanesla na nynější místa. Třeba je povzbudit, dodat jim odvahy a vytrvalosti, víry ve vítězství naší spravedlivé národní věci, ve vítězství slovanské myšlenky a svobody i práva všech národů.
    Chceme dále pracovati na společné česko-ruské roli, pomáhajíce slovanským bratřím ruským poznávati nás a našim krajanům poznávati veliký slovanský národ, povolaný Prozřetelností k tomu, aby stal se osvoboditelem a ochranitelem všeho Slovanstva. „

    Kéž dočkáme se toho štěstí, že budeme moci psáti o slavném návratu našich krajanů do Zlaté, Slovanské Prahy, hlavy svobodného království Česko-slovenského!“

    Poslední vydání v Petrohradě vyšlo 10. 11. 1917 (28. 10. 1917), tedy dva dny po skončení petrohradského bolševického puče, o němž informoval krátkou notickou. Následně list od prosince 1917 vycházel jako čtrnáctideník v Moskvě. Nemělo to ovšem dlouhého trvání. Definitivně poslední 121. číslo časopisu vyšlo v Moskvě 15. 3. 1918 a odsuzovalo sjednání Brest-Litevského míru a vyzývalo zajatce k odmítnutí návratu do Rakousko-Uherska.
     
    Pod obdobným či stejným názvem vycházel list zahraničního exilu také během 2. světové války v Anglii (jako „Čechoslovák v Londýně“) či v 50. letech („Čechoslovák v zahraničí“, později jen „Čechoslovák“).
     
    Zdroje:
    Čechoslovák: věstník Svazu česko-slovenských spolků na Rusi. Petrohrad: Naučné dílo, 4.6.1915, 1 (1). Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:0dbdf8ee-e942-40de-9fc8-e69b35bcb2a3
    Čechoslovák. Moskva: Odbočka Československé národní rady, 15.3.1918, 4 (121). Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:545d3543-5976-4536-b525-2467706b086f


Zavřít