Zdravotní vagon

Pro zajištění prvního ošetření raněných z bojů na Transsibiřské magistrále a jejich přepravu sloužili v letech 1918–1920 čs. zdravotní vagony. Čs. legionáři byli z počátku nuceni používat k těmto účelům vagony improvizované, které postupně vylepšovali. Později se jim podařilo získat i specializované zdravotní vlaky.

This content requires HTML5/CSS3, WebGL, or Adobe Flash Player Version 9 or higher.

Zdravotnická služba u čs. legií v Rusku prošla dvěma odlišnými etapami. V letech 1914–1917 souvisela s organizací československého vojska v rámci ruské armády. Od března 1918, kdy byla započata evakuace čs. jednotek na východ, působila už zcela samostatně a nezávisle na ruské armádě. 

Centrem čs. zdravotní služby se stalo město Čeljabinsk, kde byla zřízena hlavní nemocnice s 800 lůžky. Po celé délce magistrály pak byly čs. jednotkami využívány další nemocnice a zdravotnické instituce.

Velice dobře se osvědčily sanitární vlaky, které byly využívány především pro evakuaci raněných, ale také pro ošetřování a operace. Sanitární vlak byl složen z vagonu operačního, vagonu pro těžce raněné, s kuchyní, s prádelnou a dalších vagonů určeným pro personál a materiál. Menší zdravotní vlaky se sestávaly pouze z několika vagonů, díky tomu byly dobře pohyblivé a mohly doprovázet i jednotlivé jednotky. Pro dopravu raněných z bojiště se užívaly tzv. zdravotní letučky, což byly rychlé vlaky s jedním až dvěma zdravotními vozy. Na řece Volze disponovali legionáři také nemocničními loděmi.

Od roku 1919 se postupně československé jednotky přesunuly na nový úsek od Omsku po Bajkal. Tomu byla přizpůsobena i zdravotní služba a přemísťování nemocnic. Každá ze tří čs. divizí disponovala svojí nemocnicí, divizním lazaretem, domem pro rekonvalescenty, skladem, zubním kabinetem a divizním sanitním vlakem. V Jenisejsku byla zřízena venerologická nemocnice č. 4, která byla spojená s bakteriologickým a serologickým institutem. V Omsku se nacházela nemocnice č. 5. Nemocnice v Tomsku se rozšířila o oddělení pro choromyslné a v Irkutsku působila venerologická ambulatoř. K evakuaci vojínů do Vladivostoku byly k dispozici vlaky č. 4 a č. 5.

Tento vagon získala ČsOL nákupem od Českých drah, a.s. na podzim roku 2012 jako zrušený sanitní vůz. Díky rekonstrukci získal svoji současnou podobu za necelé tři měsíce.