Vagon polní pošty

Poštu čs. legionářů a spojeneckých vojsk dopravovala v letech 1918–1920 napříč celým Ruskem po Transsibiřské magistrále Československá poštovní ambulance, která dosáhla světového dálkového rekordu v poštovní dopravě.

This content requires HTML5/CSS3, WebGL, or Adobe Flash Player Version 9 or higher.

Rozhodnutí o zřízení polní pošty padlo v létě 1918 v Čeljabinsku, kde se plánovala struktura Československého vojska na Rusi. Vagony polní pošty byly původně nákladními vozy pro převážení mouky, uhlí, vápna a jiných surovin. Čs. legionáři je vlastními silami opravili a upravili do požadované podoby.

Provoz polní pošty byl zahájen dne 16. září 1918 na trati Čeljabinsk–Samara–Ufa–Syzraň a toto spojení bylo postupně prodlužováno až do Vladivostoku, kam dorazila první poštovní zásilka dne 8. listopadu 1918. Zřízeny byly poštovní úřady vlakových pošt, poštovní expozitury a poštovní stanice, divisní úřad, správa polní pošty a armádní polní poštovní úřad. Veškeré tyto úřady byly umístěny v železničních vozech, kromě poštovního úřadu v Jekatěrinburku, který sídlil v budově odbočky Čs. národní rady na Rusi. Hlav­ní agendou jekatěrinburského úřadu bylo zprostředkovat poštov­ní dopravu mezi Informačně-osvětovým od­borem a dalšími čs. ústředními úřa­dy. Při odjezdu čs. pluků na východ byly po­štovní úřady na západě rušeny a zřizová­ny nové mezi Irkutskem a Vladivostokem.

Během evakuace do vlasti pracovala na každé lodi polní poštovní expositura pod vedením lodního poštmistra. Bylo jich celkem šestnáct, poslední měla poštovní razítko s nápisem «President Grant XXXV«.

Tento vagon získala ČsOL nákupem od Českých drah, a. s. na podzim roku 2012 jako zrušený nákladní vůz. Do současné podoby se jej podařilo zrekonstruovat za necelé tři měsíce.