ŘÍHA Vojtěch *15.1.1888

Vyrůstal v rodině s devíti dětmi. Zejména maminka se zasloužila o jejich vlasteneckou výchovu, což přispělo k tomu, že dva synové z této rodiny, Vojtěch a Albert, vstoupili do československých legií. Když vypukla 1. světová válka, narukoval Vojtěch Říha na ruskou frontu, kde se dostal do těžkých bojů a skončil zraněn v zajetí. Tím se mu splnila jeho tužba nebojovat za zájmy rakousko-uherské habsburské monarchie. Ocitl se v prostředí českých a slovenských zajatců, z nichž se později za vedení T. G. Masaryka vytvořila armáda legionářů budoucího samostatného československého státu. Do legií vstoupil v září 1917, stal se součástí Husákova transportu legionářů z Ruska do Francie. Zde se stal příslušníkem právě ustaveného československého 22. pěšího pluku. Na francouzské frontě se v říjnu 1918 zúčastnil těžkých bojů u Vouziers, v nichž čs. pluky odrazily německé útoky, podporované bombardováním a užitím nábojů s otravnými plyny. Po skončení 1. světové války působí Vojtěch Říha několik let jako učitel při obnově školství na Slovensku, poté přichází do Blanska. Od roku 1924 zde působí jako odborný učitel na chlapecké měšťanské škole, později se stává jejím ředitelem. Celou dobu se aktivně podílí na veřejném dění v Blansku a je zde funkcionářem Sokola a Československé obce legionářské. Když nastala německá okupace, byl Říha přímo v den vypuknutí 2. světové války 1. září 1939 zatčen Gestapem. Následně vězněn po dobu šesti let v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald jako rukojmí za obyvatele města Blanska. Po osvobození a návratu z koncentračního tábora pracoval Vojtěch Říha jako ředitel Měšťanské školy v Blansku, a to až do roku 1948, kdy byl penzionován. Zemřel 13. září 1968, krátce po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. (autor: Dagmar Štěrbáčková, dcera)

ČÍST DÁLE...