NOVÁK František *14.1.1883

František Novák se narodil 14.1.1883 na Malé Straně do rodiny nožíře Františka a jeho ženy Kateřiny rozené Famírové jako druhé dítě. Následovali ještě dva sourozenci, ale v roce 1890 matka Kateřina náhle zemřela. Otec se znovu oženil a František na toto období vzpomíná ve svém deníku, jako na šťastná léta. Od roku 1894 let jezdil na feriální osady (v zásadě obdobu prázdninových táborů) jako účastník a později se podílel jako vedoucí. Vystudoval pražské gymnázium v malostranské Šámalově ulici a poté učitelský ústav v Panské ulici. V roce 1902 mu zemřel otec a po dokončení studií nastoupil v září do školy v Podolí. Později vystřídal několik učitelských míst, v roce 1906 se ve Zvoli oženil s Marií Faloutovou. Vychovávali syna a dceru, ale manželství nebylo vyloženě šťastné. První válečný rok 1914 ještě učil. V srpnu 1915 byl odveden k 8. zeměbraneckému pěšímu pluku a odjel do Salzburgu jako jednoroční dobrovolník. Způsobil si zánět středního ucha a byl uvolněn zpět do výuky, ale po Novém roce 1916 byl opět odvelen, přidělen k marškumpačce a odešel na východní frontu, kdy byl 28.7.1916 během ruského útoku u Otýnie jako svobodník za dramatických a vlastně šťastných okolností zajat. Na konci ledna 1917 se v táboře v Černovicích přihlásil do legií, stal se tajemníkem místní čs. odbojové organizace, ale aby urychlili vstup do vojska, přihlásili se jako dobrovolníci 3.6.1917 přímo do Ruské armády. Stali se součástí Kornilovova úderného praporu Ruské carské armády pod velením štábního kapitána Karla Mejstříka. S jednotkou absolvoval jako úderník 8.7.1917 bitvu u Jamnice. Den před bitvou se dozvěděli o vítězství u Zborova a stejně jako tam se podařilo dobýt postupně tři linie zákopů. Pak se fronta zhroutila a nastal chaos ústupu. Po uklidnění zvládli založit českou kapelu, zažili návštěvu T.G.M. v Mohylevě, nějak čas strávili jako stráž u velitelství ruského pluku a na Štědrý den roku 1917 přibilo 152 Čechoslováků kornilovců k 4. střeleckému pluku. Bojoval u Bachmače, u Lipjag, obsazoval Samaru. Na jaře 1919 byl přidělen jako poručík k 4. rotě 10. střeleckého pluku, s kterým se vrátil 30. transportem, lodí Edellyn přes USA v srpnu 1920 do Československa a 7.1.1920 byl v nadporučické hodnosti demobilizován. Manželka o něm dětem a rodině tvrdila, že zahynul a našla si nového partnera. Zlomilo ho to. Vážně onemocněl. V roce 1921 ale začal opět učit a založil si novou existenci. V červnu 1923 se oženil s Máničkou Kardovou. Vychovali spolu dva syny. Účastnil se veřejného života, psal články o československých kornilovcích, od roku 1930 řediteloval v Krči. V prvním roce nacistické okupace byl pensionován. Druhou světovou válku přežil, stejně tak jeho nuceně nasazení synové. V roce 1951 sepsal své paměti. Československý kornilovec a učitel František Novák zemřel v důsledku dlouhodobé nemoci 1.2.1956.

ČÍST DÁLE...