MATOHLÍNA Josef *8.3.1897

Josef Matohlína se narodil v osadě Zdolbunov u Rovna na Volyni. V letech 1903-1906 navštěvoval obecnou a v letech 1906-1911 občanskou školu, jako nejstarší syn pak v letech 1911-1916 i vyšší státní průmyslovou školu v Oděse. Následně nastoupil jako jednoroční dobrovolník do ruské armády k 401. karačavkému pluku. Zde absolvoval kurz a byl povýšen ze střelce na svobodníka a desátníka. V Žitomiru pak praporčickou školu. Od 15. června 1917 působil se svým plukem na frontě. Dne 15. února 1918 přešel k 4. střeleckému pluku českých legií. V období 28.5-2.8.1918 byl v zajetí sovětský vojsk, následně byl od 21. září 1918 velitelem 3. roty českého pluku generála Kornilova. Zde je povýšen až na poručíka. Dnem 3. března 1919 jmenován velitelem roty u Slovanského pluku v hodnosti štábní kapitán. Do ČSR odjel 2. března 1920 jako velitel 32. transportu uprchlíků a zajatců, do vlasti přijeli 14. června. Ještě v Rusku uzavřel 25. srpna 1919 sňatek s Marií Nagorničevskou. V ČSR působil od 25. června 1920 u 4. střeleckého pluku v Hradci Králové jako poručík pěchoty v záloze. Absolvoval ženijní kurz Kroměříži a od září 1922 působil v Krnově jako velitel čety 3. polní roty. Od října 1924 u 3. ženijního pluku v Komárně jako důstojník ženijního vojska. Následovalo několik kurzů, v některých působil i jako instruktor. Celé meziválečné období strávil na Slovensku, 1. ledna 1937 byl povýšen na majora ženijního vojska a 8. října jmenován zatímním velitelem II. ženijního praporu. V průběhu mobilizace byl přeložen do Prešova a působil jako velitel ženijního vojska u 22. pěší divize. Na začátku roku 1939 se vrací zpět do Bratislavy k 4. ženijnímu pluku. Když vznikl Slovenský stát, dostal nabídku ke vstupu do slovenské armády. Odmítl a odešel s rodinou do Hradce Králové. Po likvidaci čs. armády dostal nabídku ke vstupu do Vládního vojska, kterou také odmítl. Následně pracoval jako vrchní tajemník pomocné služby Živnostenského inspektorátu a to až do února 1940, kdy požádal o zdravotní dovolenou. V té době již fungovalo Krajské vojenské velitelství pro severovýchodní Čechy odbojové organizace Obrana národa, kterému velel plk. Petr Novák, mjr. Matohlína byl jejím aktivním členem. Proto odešel do ilegality, v únoru 1940 ho již hledalo v bytě gestapo. Zátah proti severočeské Obraně národa byl ukončen v létě 1940. Mjr. Matohlínovi se dařilo vyhýbat zajetí, ukrýval se různě po Čechách a stále spolupracoval s odbojem. V noci z 6. na 7. května 1941 byl však v Novém Hrádku zatčen. Následoval výslech na gestapu, mjr. Matohlína však nic nevyzradil. Před dalšími krutými výslechy se snažil uniknout dvěma pokusy o sebevraždu. Po druhém musel být 3. června v královehradecké nemocnici operován. Po úspěšné operaci nebyl moc hlídán, protože lékaři tvrdili, že není schopen ani převozu, čehož využil a za pomoci spolupracovníků 10. července uprchl. Byl převezen do osady Bříza k manželům Václavíkovým, protože potřeboval další lékařskou péči. Jeho zdravotní stav se následně zlepšil. Příchod R. Heydricha a jeho opatření velmi zkomplikovala život odbojářů. Mjr. Matohlína se musel častěji přesouvat. Na konci roku 1941 gestapo opět zasáhlo do fungování odboje v severních Čechách, během razií získali informace i o Matohlínovi. Zatčen byl 14. prosince v Litomyšli. Výslechy pak probíhaly mnohem tvrději než v prvním případě, gestapo mu samozřejmě neodpustilo jeho útěk. Mjr. Matohlínu se jim nakonec zlomit podařilo a nějaké informace od něj získalo. Na konci prosince 1942 byl z Hradce převezen přes Prahu a Terezín do Drážďan, kde čekal na soud. Ten proběhl 29. července 1943 a mjr. Matohlína byl odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 8. října 1943 odpoledne. 25. října 1946 byl povýšen do hodností podplukovníka a plukovníka in memoriam.

ČÍST DÁLE...