LORENC Jan *11.4.1895

Rodiče Jana Lorence: otec Jan Lorenc (1859-1930) přeložen z Lednice (správce) a Strážovic na Moravě knížetem Johanem z Liechtensteinu na hájovnu do Stříbrné Skalice jako lesní hajný, lesnickou službu dokončil na hájovně v Louňovicích ( revír - část Voděradských bučin). matka Marie, rozená Východská z Vizovic na Moravě( 1869-1946) Jan Lorenc (1895-1975) narozen ve Stříbrné Skalici jako čtvrtý ze šesti dětí. V 1. světové válce poslán na Ruskou frontu. Odtud se dostává do Československých legii na Rusi ( potvrzení číslo 43181 z 6.5.1921 Ministerstva nár. obrany, Kancelář čs. legií, evidenční úřad). V legiích od října 1917 do konce dubna 1920. Voj.hodnost šikovatel ve Zvěrolékařské nemocnici 2.divize. Několikrát projel Sibiřskou magistrálu ( voj. legionář. vlak Breněvik¨.Vyznamenán. Domů se vrací na USA lodi Sheridan, odplouvá z Vladivostoku 10.3. 1920 v 18,20 hod. dle jeho zápisků v bločku tužkou. Loď pluje přes Japonsko-Nagasaki, do Singapore, Cejlonu, Colomba, Adenu, Suezu, Port Seidu a Terstu. Na lodi sloužil jako velitel stráže. Vlakem pak do Českých Budějovic a Prahy Vršovic. V čs. armádě byl pak zařazen v hodnosti rotmistr r.l. v 1. záloze v čs. pěším pluku č.2. V letech 1920 až 1932 byl u Liechtensteinského lesního úřadu zaměstnán jako lesní hajný na revírech v Krymlově a v Komorcích. Pak na Správě státních lesů (1932-1935) a na Ředitelství státních lesů škol. lesní statek v Kostelci n.Č.lesy. Do správy dostal Jevanské rybníky - přeložen na hájovnu na hráz rybníka Vyžlovák. Po okupaci v roce 1939 byl propuštěn ze služby a jako legionář sledován Gestapem. V té době byl s rodinou u sestry ve Stříbrné Skalici. V květnu 1945 zabránil rabování Skalice při příchodu sov. armády ( Vlasovci). Využil znalost vojenských povelů v ruštině. Po osvobození v roce 1945 se vrací s rodinou na hájovnu u státní silnice na Vyžlovku. Na konci r.1947 syn Jan emigruje přes Anglii do USA. V květnu 1945 syn jeho sestry také Jan osvobozuje jako voják armády USA Plzeň ( emigroval do USA již na začátku války). Po roce 1948 je Jan Lorenc pronásledován STB a předčasně penzionován. Byly 2 mu zabaveny lovecké zbraně po otci a byl několikrát vyslýchán. V té době byl také v kontaktu s gen. Kutlvašerem , který byl nuceně ubytován na Vyžlovce v domku dnes patřícím rodině Šobíškově. Kolem roku 1950 děda krátce pracoval jako vrátný v Kovoprojektě Praha a krátkodobě vypomáhal jako lesní správce na hájovně Grybla u Těptína. V roce 1968 se stává členem Svazu protifašistických bojovníků. Od roku 1950 až do smrti v r.1975 žije ve svém domku č.p.200, Na Staré cestě na Vyžlovce spolu s manželkou Marií ( zemřela v r.1971), tam také vychoval svého vnuka Josefa Navrátila. Jeho syn Jan zemřel v červenci 1989 v USA bez manželky a dětí. Dcera Marie (1930- 1993) byla dvakrát provdána. Jejím synem z 1. manželství je Mgr. J. Navrátil. Děda Jan Lorenc s manželkou Marií jsou pochováni na hřbitově v Rovných ve Stříbrné Skalici. Obec Krymlov, kde děda sloužil jako lesník po návratu z legií a rodiště babičky jeho ženy leží cca 5 km jihovýchodně od Kostelce nad Černými lesy u státní silnice č.2 z Prahy na Kutnou Horu. Neleží tedy u Kostelce nad Orlicí jak je v databázi u poznámky chybně uvedeno. Sepsal J. Navrátil

ČÍST DÁLE...