Životopis:
Jan Bradna– rodák ze Smidar a od roku 1913 holičák, náčelník holické sokolské jednoty a později i náčelník III. okrsku Sokolské župy Orlické. Jeho příběh v armádě začíná hned po vyhlášení války v roce 1914, kdy 21. srpna ve svých 27 letech odjel s čáslavským 21. pěším plukem do Haliče (dnešní Ukrajina), kde probíhalo soustředění rakousko-uherské armády. Hned 27. srpna zažil u Tarnopole první křest ohněm. 9. září za ruského útoku se mu nepodařilo dostat se do ruského zajetí, a proto se střelil do malíčku u levé nohy. Po ošetření byl odeslán do zázemí a 13. září 1914 se objevil k velké radosti svých známých v holickém lazaretu, který byl zřízen v Sokolovně.
S osmiměsíčním přerušením v roce 1915 lazaret plnil svoji funkci až do konce roku 1918. Ošetřujícím lékařem byl MUDr. Čeněk Zemánek (v roce 1919 se stal prvním poválečným starostou Holic). Dle historických dokumentů bylo v lazaretu nejen bezpečno, ale i veselo a kdo byl uznán vyléčeným se jen těžko loučil. Po přihlášení v Čáslavi u svého pluku se Jan Bradna vrátil do Holic jako kancelářská síla a ošetřovatel pro lazaret v sokolovně. 22. září 1914 zde bylo přijato prvních 98 raněných vojáků. V lazaretu zůstal do 20. února 1915.
V Čáslavi byl opětovně zařazen do pluku a 19. března 1915 odjíždí do Karpat v Haliči. 13. června 1915 se na něho usmálo štěstí – byl za ruského útoku u Sieniawy zajat. 8. června 1916 byl přijat do České družiny. Počátkem roku 1917 prodělal zákopnický výcvik. Bojoval ve slavné bitvě u Zborova, kde byl vážně zraněn šrapnelem. Prožil celou sibiřskou anabázi československých legií. Z archivních máteriálů víme, že 6. dubna 1919 byl ve dvě hodiny ráno ve stanici Jurgi (nedaleko Tomska) zajat ozbrojenými bandity. V 11 hodin jej pak ještě se dvěma legionáři vyvedli na peron a na jeho konci je za náspem postavili do řady a vypálili na ně salvu. Všichni tři se ihned skáceli. Bandité je okamžitě začali svlékat, přičemž nenalezli na Bradnovi žádné zranění, proto ho probodli bodákem. Dle udání legionářů měl nejméně čtrnáct ran. Pohřeb tří zavražděných legionářů byl vykonán se všemi vojenskými poctami v pátek 11. dubna 1919 u města Kolčugina.
Jan Bradna se těšil v Sokole velké vážnosti, a proto jeho bratři z holické jednoty v roce 1928 k uctění jeho památky vydali pamětní spis Památce br. Jana Bradny ruského legionáře a 16. září téhož roku odhalili Janu Bradnovi v sokolovně pamětní desku.
Tato pamětní deska v průběhu let z holické sokolovny zmizela. Před pár lety byla znovunalezena při zateplování na půdy. Miloš Forman (holický kameník) ji bez nároku na odměnu zrestauroval.
ČÍST DÁLE...
Jméno: Jan (František)
Příjmení: BRADNA
Datum narození: 24.12.1887
Obec narození: Smidary
Okres narození: Nový Bydžov
Domovská obec: Smidary
Domovský okres: Nový Bydžov
Vzdělání: ob. 5 mě. 3 prům. 2
Zaměstnání: stavitel
Politická příslušnost: stát.pokr. Sokol
Rakousko-uherský útvar v době zajetí: 12.zem.p.pl.
Datum zajetí: 13.6.1915
Místo zajetí: Sieniawa San
Hodnost v době zajetí: vojín
Místo podání přihlášky do legií: Pereslavl Záleský
Datum zařazení do legií: 1.6.1916
Jednotka v době zařazení: 1.stř.pl.
(Čs. legie v Rusku)
Hodnost v době zařazení: vojín
Konec v legiích: 6.4.1919
(Padl v boji)
Poslední útvar v legiích: týl.int.
Poslední hodnost v legiích: četař
Datum úmrtí: 6.4.1919
Příčina úmrtí: zabit bolševiky
Místo úmrtí: stanice Kolčugino u Bijsku
Zdroj informací:
legionářský poslužný spis
Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.
Doporučené odkazy:
https://sokolholice.cz/pametni-deska-jana-bradny-je-opet-v-sokolovne/