Doslov Doslov

Tady bohužel vyprávění mého dědečka končí. Můžeme důvodně předpokládat, že rukopis pokračoval popisem zbývající anabáze čs. legií do Vladivostoku a nejspíš i lodní přepravy do Terstu a železniční do republiky. Důvodů, proč ke ztrátě další části rukopisu došlo, je více. Jednak několikeré stěhování, ale hlavně skutečnost, že za doby protektorátu (a vzhledem k dědečkově aktivnímu zapojení se do II. odboje a jeho následnému zatčení a věznění) bylo případné odhalení právě takových věcí nacisty velmi nebezpečné pro celou rodinu.

         Když jsem před časem dědečkův rukopis (včetně ilustrací) u maminky „objevil“, pokládal jsem za svoji nepsanou povinnost pokusit se, aby jeho vzpomínky, byť neúplné, neupadly v zapomnění a přispěly k rozšíření úhlu pohledu na tehdejší události. A jedině díky Československé obci legionářské a jejím aktivitám ke 100. výročí vzniku legií v Rusku skončil tento můj pokus úspěchem – vydáním této knížky. Moje velké poděkování proto patří všem, kteří se na tom podíleli, zejména pak tajemníkovi projektu „Legie 100“ panu Jiřímu Charfreitagovi.

Moc děkuji.

Radoslav Vlasák