• 28. 12. 2020

    Poslední sezóna Legiovlaku?

    Představovat na webových stránkách projektu Legie 100 Legiovlak by bylo, myslím, plýtvání času našich čtenářů. O naší pojízdné expozici jsme Vás informovali již mnohokrát a jeho podobu a cíle jsme popisovali již dříve. Proto mi nyní dovolte spíše rekapitulovat to, čeho se nám v uplynulých šesti letech podařilo docílit.

    Přestože byly samotné vozy Legio vlaku rekonstruovány již od roku 2013 a tři vozy byly prezentovány na IDETu 2013, Legiovlak se v rámci zahájení Legie 100 představil veřejnosti ve své plánované podobě až na podzim roku 2014. V té době měla naše souprava 7 zrekonstruovaných vozů a další se v té době připravovaly (nakonec souprava obsahuje 14 vozů). Tenkrát před námi stál asi největší úkol a tím bylo zajištění všech vozů pro běžný provoz, což není u 100 let starých vozů úplně jednoduché. Zde nám enormní měrou pomohlo Depo kolejových vozidel Plzeň a především díky Michalu Heindlovi, který věnoval zprovoznění našich vozů veliké úsilí, se nakonec podařilo vozy dostat na koleje.

    Rok 2015 se stal pro náš projekt naprosto zlomový, protože v květnu toho roku vyjel Legiovlak na pouť po naší republice a od této doby do dnešních dní křižuje Českou a Slovenskou republiku. Již po prvních měsících jízdy jsme se utvrdili v tom, že Legiovlak dokáže nalákat širokou veřejnost a počty návštěvníků se každým měsícem zvyšovaly. Hlavní důraz byl po celou dobu provozu Legiovlaku kladen především na školní mládež, proto jsme v letech 2015-2020 oslovili stovky škol s nabídkou bezplatné komentované prohlídky pro jejich třídy. Nakonec nás do konce roku 2020 navštívilo 100 108 žáků a studentů z více než 3 300 školních tříd, kdy každá skupina v maximálním počtu 30 žáků dostala kompletní hodinový výklad o historii československých legií. Proto musíme neskromně konstatovat, že hlavní účel projektu Legiovlak byl tímto naplněn. Zde však také již nyní spatřujeme veliké rezervy, které plynou z obměny školní mládeže, a považujeme za smysluplné udržení provozu Legiovlaku i v dalších letech.

    Celkově vlak v letech 2015-2020 navštívilo během 1 190 dní, kdy byl Legiovlak otevřen, 763 530 návštěvníků a to na 184 zastávkách. Legiovlak za tu dobu ujel přes 19 575 km, přičemž musel 17krát navštívit depo k pravidelné technické prohlídce podvozků. Zpětnou vazbou nám krom 17 hustě popsaných návštěvních knih byly též pozůstalosti, které nám naši návštěvníci nosili k digitalizaci. Celkem jsme při naší jízdě zdigitalizovali 12 370 pozůstalostí po čs. legionářích, které postupně zpřístupňujeme na webu krevlegionare.cz. Návštěvníci nám též donesli přibližně tisíc trojrozměrných předmětů, které byly zařazeny do sbírek našeho muzea. Zde se sluší všem našim návštěvníkům poděkovat za to, že se podíleli na uchování památek na naše legionáře.

    Na závěr nutno též poděkovat všem partnerům, kteří se na provozu Legiovlaku od jeho vzniku podíleli. Největší poděkování musíme směřovat Ministerstvu obrany ČR, které nejen zajišťovalo drtivou část financí na provoz, ale pomáhalo též s propagací celého projektu. Projekt by dále nemohl fungovat bez klíčových partnerů, kterými byly Ministerstvo dopravy ČR, České dráhy, a. s., ČD Cargo, a. s., a Správa železnic, s. o. Partnery projektu dále byly Národní technické muzeum, Nadace okřídlené kolo, Dopravní podnik hlavního města Prahy a Český rozhlas. Finančně na provoz přispělo několik set tisíc návštěvníku prostřednictvím dobrovolného příspěvku do sbírkových kasiček, ale také společnosti Fosfa, a. s., a Alceplast, s. r. o. Bez všech výše uvedených by projekt Legiovlak nikdy nedokázal to, co si vytyčil.

    A co bude s Legiovlakem dál? Již více než rok jednáme s ministrem obrany Mgr. Lubomírem Metnarem o prodloužení celého projektu Legiovlak do roku 2025. Velice nás těší vstřícnost pana ministra a jeho příslib, že projekt Legiovlak bude pokračovat, pokud to dovolí rozpočet ministerstva, které řídí. Věříme tedy, že Legiovlak příští rok opět vyrazí šířit povědomí o naší nejslavnější vojenské historii v moderních dějinách - po krajích České republiky a především do míst, jejichž plánovanou návštěvu jsme nemohli realizovat v uplynulém roce 2020.

    Jiří Charfreitag