• 21. 6. 2019

    Plukovník Šnejdárek po sto letech v Banské Štiavnici

    V rámci připomínkových akcí k 100. výročí bojů o Slovensko iniciovala Nadace Milana Rastislava Štefánika "rekontrukci", či chcete-li "živý obraz", známé fotografie štábu československé 2. divize Josefa Šnejdárka. Nápad uskutečnili zaměstnanci Ústředí Československé obce legionářské v Praze, kteří se také zhostili rolí členů Šnejdárkova štábu. 

    Na autentickém místě u štiavnické Kalvárie bylo lokalizováno vhodné místo pro ztvárnění "živého obrazu" a zachycení členů ČsOL v historických stejnokrojích a v pózách odpovídajících sto let staré předloze. Ta zachycuje plukovníka Josefa Šnejdárka, československého legionáře a v té době velitele 2. divize. Fotografie byla pořízena až po skončení bojů, 27. června 1919, přesto se stala ikonickou a symbolicky připomíná vojenské úspěchy Čechoslováků v bojích na Slovensku. Dát dohromady stejnokroje pro focení nebylo zcela jednoduché. Ačkoliv ČsOL disponuje řadou reprodukcí historických stejnokrojů legionářů i domácího vojska, muselo dojít i na cenné originály ze soukromých sbírek. Sám představitel plukovníka Šnejdárka, bratr Zdeněk Kubec st., si musel originální francouzskou uniformu sám přešít tak, aby co nejvíce odpovídala plukovnické uniformě z roku 1919. 

    Příležitost pořídit neopakovatelný snímek využilo nemálo fotografů. Scénu aranžoval režisér Jakub Tabery, který spolu s kameramanem Stanislavem Solanským zachytili i výsledný snímek, který je otištěn v tomto článku. Získaný materiál bude použit i v novém díle dokumentu Legie 100, který pojednává o bojích na Slovensku. Na obrazovkách České televize se objeví již letos na podzim.

    Pietní akt u hrobu Františka Brože

    Štiavnická Kalvárie není jen místem, kde fotografové zachytili úspěšného československého vojevůdce. Při cestě vedoucí na Ostrý vrch lemované výjevy z ukřižování Ježíše Krista se nachází také jeden hrob československého vojáka. Vojín František Brož, příslušník 94. pěšího pluku domácího vojska, padl 12. června 1919 v boji s maďarskými bolševiky. Hrob nesl původně strohé označení o tom, že "zde leží voják ČA". Zkratka ČA sice měla znamenat Československé armády, ale jak se vytráceli pamětníci a v důsledku měnícího se politického klimatu, začala se vykládat jako zkratka slov Červená armády (Rudá armáda). Hrob byl v roce 2015 zrekonstruován, ale nová deska nesla nápis "Neznámý voják červenoarmejec – osloboditel" a rudou hvězdu. Padlý získal cizí identitu a uctívání jeho památky politický význam. Až po dvou letech, v roce 2017, se přičiněním současného člena městského zastupitelstva pana Martina Macharika a Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany České republiky, podařilo hrob českého vojáka konečně uvést do odpovídající podoby. 

    Ke hrobu Františka Brože se po skončení focení odebrali všichni účinkující i přihlížející, aby si památku jednoho z mnohých bojovníků za svobodu Slovenska připomenuli. Při té příležitosti byl hrob po sto letech i vysvěcen. Členové ČsOL zajistili čestnou stráž v historických stejnokrojích a tajemník ČsOL br. Milan Mojžíš celý pietní akt moderoval. Panu Martinu Macharikovi patří velké poděkování za pozvání a velkou podporu během celého pobytu legionářské pouti a Legiovlaku v Bánské Štiavnici.

     

    br. Petr Tolar