Již od samého počátku jsme počítali s tím, že muzeum bude plnit hned několik funkcí. Tou hlavní samozřejmě byla samotná expozice, která byla umístěna do hlavní místnosti o rozloze 180 m². Zde se nám též podařilo díky stavebním úpravám vetknout mezipatro, ve kterém byl vybudován kinosál pro 40 osob. Celá expozice pak byla rozdělena na tři části. Tou první je tzv. labyrint, na jehož stěnách je chronologicky popsána historie jednotlivých legií, která se prolíná časovou osou let 1914-1920. Stejně jako naši legionáři i návštěvníci dnes mají možnost prostupovat z jedné legie do druhé, jako tomu bylo například u našich dobrovolníku v Srbsku, nebo v rámci severních transportů z Ruska do Francie. Tato část pak také zahrnuje rekonstrukci zborovského zákopu, který slouží k přiblížení zákopového života a v rámci kterého je možné též vyzkoušet obsluhu kulometu Maxim. Ve druhé části expozice jsou pak vystaveny originální předměty z pozůstalostí po čs. legionářích. V této části jsou k vidění pistole a revolvery, ruční granáty, ženijní materiál, šavle a útočné nože, pokrývky hlavy, dělostřelecký materiál, výbava důstojníků, ručně vyráběné tabatěrky a krabice, jídelní náčiní a především dekorace a odznaky čs. legií v Rusku, Francii, Itálii, Srbsku, ale také našich námořníků z Jadranu. Nedílnou částí této sbírky je pak rozsáhlá plejáda rukávových štítků čs. legionářů z Ruska, kterým vévodí originální štítky z pozůstalosti generála Stanislava Čečka. Třetí část pak slouží k prezentaci originálních součástí stejnokrojů. V rámci osmi stojatých vitrín jsou představeny postavy srbského dobrovolníka, ruských legionářů v podobě z roku 1914 a 1920, francouzského legionáře z období 1914 a 1918, dobrovolníka v armádě USA a kanadské armádě i italského legionáře z roku 1918. Do stěn jsou pak vetknuty vitríny, v rámci kterých jsou prezentované originální součásti výstroje legionářů z Ruska, Itálie, Francie a dobrovolníků z let 1918-1919.

Druhou funkci pak plní chodba muzea, která skýtá prostor pro krátkodobé výstavy a prezentace především panelových výstav. V uplynulých letech se v tomto prostoru prezentovaly především originální grafiky z pozůstalosti legionáře Otty Matouška. V rámci prostoru jsou též vystaveny umělecké sošky a především předměty darované muzeu našimi návštěvníky.

Poslední část podlaží je pak vyčleněna pro knihovnu ČsOL, která se v posledních letech rozrůstá publikacemi zachycujícími první i druhý zahraniční odboj. Součástí knihovny je též badatelna, která je určena pro naše návštěvníky, kteří mají o problematiku legií zájem. Zde také probíhá zpracování materiálů, které se nám prostřednictvím projektu Legie 100 podařilo digitalizovat, především v rámci jízdy Legiovlaku.

Stejně jako je tomu u našeho pojízdného muzea, i zde klademe důraz na školní mládež, pro kterou pořádáme komentované prohlídky s přednáškou o historii legií. Pro veřejnost jsou pak v letních měsících určeny přednášky, které se zaměřují jednak na specializovaná témata, ale také na projekci filmů, které se týkají naší vojenské historie 20. století.

Přestože bylo v letošním roce naše muzeum dvakrát uzavřeno v souvislosti s celosvětovou pandemií, věříme, že muzeum v příštím roce opět veřejnosti otevřeme a bude nadále sloužit k šíření odkazu zakladatelů našeho státu.

Jiří Charfreitag