Protiepidemická opatření se výrazně dotkla i Československé obce legionářské, která musela v minulém roce pro veřejnost výrazně omezit činnost svého pražského muzea i Legiovlaku, jehož program byl v posledním roce projektu Legie 100 výrazně redukovaný. I tak si ho na jeho 23 loňských zastávkách stihlo prohlédnout na 60.000 lidí. "Řadu návštěvníků zajímají životní příběhy jejich předků a často nosí fotografie či jiné dokumenty, které se k legionářské historii váží," říká Jiří Charfreitag, vedoucí projektu Legiovlak a dodává: "Od první chvíle veškeré dokumenty a fotografie od návštěvníků skenujeme, třídíme a postupně přidáváme do legionářské databáze www.krevlegionare.cz." Pracovníci Legiovlaku také sami aktivně vyhledávají ve starých novinách, časopisech či ročenkách veškeré fotografie, na kterých se dají identifikovat konkrétní legionáři a ty pak přidávají k jednotlivým jménům v databázi.

Zatímco v běžném provozu Legiovlaku byl čas na soustavné doplňování databáze především přes zimu, kdy se prováděla údržba, zdá se, že současná nešťastná situace je alespoň k něčemu dobrá. "Průvodci Legiovlaku mají teď více času a naše digitalizační středisko každý den doplňuje a zveřejňuje desítky nových záznamů a fotografií mapující život legionářů," říká Charfreitag a dodává: "Základem našich stránek je databáze, kterou nám poskytl Vojenský historický archiv, tu jsme během posledních pěti let značně rozšířili zejména o fotografie, některá chybějící životopisná data a další dokumenty. Vše je zdarma veřejně přístupné, chtěli bychom, aby každý měl možnost poznat tvář svého předka legionáře."

Fotografie a další dokumenty lze již najít u 13.205 legionářů, celkem je prozatím zveřejněno 60.817 jednotlivých snímků, což představuje na 28 GB dat. U 2.155 legionářů se podařilo dohledat jejich meziválečné zaměstnání, 2.462 z nich jsme spojili s konkrétní legionářskou organizací, jejíž byli členy a u 4.714 jsme doplnili datum jejich úmrtí, neboť během komunistického režimu o jejich osudy oficiální místa projevovala jen pramalý zájem. 427 legionářů má v současnosti doplněný podrobnější životopis a na mnoha dalších se stále pracuje.

Mezi fotografiemi a dokumenty v databázi lze najít i skutečné skvosty. "Jsme velmi pyšní například na fotoalbum Týlového intendantstva našich legií na Rusi legionáře Jiřího Hanuše," říká Charfreitag a dodává: "Album jsme dostali darem od pana Milana Niče už v roce 2017 při jeho návštěvě Legiovlaku a je vynikajícím pramenem poznání o úžasné schopnosti improvizovat, přizpůsobit se chaosu občanské války i podnikavosti." Týlové intendantstvo byla složka legií, která se starala o jejich zásobování. Dokázali získat vše od potravin, přes oděvy až ke zbraním a munici. Naši vojáci ze Sibiře vyváželi například kožešiny a jiné zboží, za které pak nakupovali nedostatkové suroviny, provozovali řadu továren a to včetně pro Čechoslováky nezbytného pivovaru v Kurganu.  Tyto unikátní fotografie naleznete v záznamech legionáře Jiřího Hanuše na webové stránce http://www.legie100.com/krev-legionare/30810/.