Samotný příjezd přednášejících byl slavnostní, neb je ze stanice I. P. Pavlova, kde se v hotelu Legie nachází Ústředí ČsOL, až na Malostranské nám. přivezla historická prvorepubliková tramvaj. Slavnostního zahájení v sále Nostického paláce se ujal první místopředseda ČsOL br. Jindřich Sitta. Ministr Herman musel pro nemoc bohužel svou přítomnost na zahájení konference omluvit. Poté již následoval náročný sobotní program přednášek, který zahájil svým příspěvkem o Češích a Slovácích v srbských oddílech br. plk. Eduard Stehlík z MO ČR. Srbům v čs. legiích se věnoval br. Novica Hornjak ze Srbska a první blok příspěvků uzavřel Tomáš Jakl z VHÚ Praha, který se věnoval počátkům prvního odboje ve Velké Británii.

Po přestávce následovaly dva bloky věnované čs. legiím ve Francii, které zahájil profesor pařížské Sorbony Alain Soubigou. Jeho dotazy a příspěvky do diskuse v průběhu celé konference přinášely často neotřelé pohledy na mnohá témata. Vynikající příspěvek, založený na mravenčí práci s archivními dokumenty, přednesl Petr Hofman z české Akademie věd. Přítomné seznámil s výsledky své práce na publikaci o příslušnících roty „Nazdar“, která by měla vyjít v nadcházejícím roce. Nevšednímu životnímu osudu „nazdaráka“ Ladislava Preiningera se věnoval br. Zdeněk Špitálník z VHÚ Praha a další medajlonek o „nazdaráku“ Jozefu Adamíkovi přednesl br. Miroslav Bilský. Br. Ondřej Vašata z Muzea Podkrkonoší v Trutnově se do třetice věnoval „nazdaráku“ Ludvíku Metrlíkovi. Další pracovník VHÚ Praha Tomáš Kykal demonstroval zajímavá data o počtech mobilizovaných sokolů za první světové války a jejich zastoupení v čs. legiích. Tradici roty „Nazdar“ u prvorepublikového Hraničářského praporu 2 se věnoval br. Jan Juřena a činnost čs. dobrovolníků ve Francii představil předseda Jednoty ČsOL v Paříži br. Pavel Lešák.

Poslední sobotní blok byl především ve znamení čs. legií v Rusku. Zahájila jej sestra Dagmar Martínková z Univerzity Karlovy v Praze, která se zabývala vznikem České družiny a základní rolí krajanských organizací v Rusku při jejím utváření. Následovaly tři příspěvky hostů s Ruské federace. Prof. Nikolaj Ivanovič Dmitriev z Uralské federativní univerzity se zabýval působením čs. legií na Urale, br. Alexandr Michajlovič Kručinin se zabýval legendou o zajetí Pěšího pluku 28 rakousko-uherské armády z pohledu carské armády. Světlana Nikolajevna Ovodova se poté zabývala stopami čs. legií v jekatěrinburském muzeu. Sobotní program konference uzavřel italský profesor Lamberto Ferranti se svým příspěvkem o čs. legiích v italské Umbrii. Živá diskuse poté pokračovala mezi účastníky konference i na společenském večeru na Ústředí ČsOL na I. P. Pavlova.

Nedělní program byl ráno zahájen br. Janem Kuxem, který pojednal o domácím odporu proti Rakousko-Uhersku na Moravě, br. Ferdinand Vrábel se poté seznámil přítomné s dosavadními výsledky svého bádání o Táboru pro Slováky v Irkutsku. Ruské legii se věnoval i br. Jaroslav Karas se svým příspěvkem o boji 2. jízdního pluku s partyzány na Sibiři. Nikolaj Alexandrovič Kopylov se věnoval problematice utváření čs. vojenských částí ve vztahu k ruské byrokracii a Alexandr Vjačeslavovič Jemeljanov představil zajímavou prezentaci, na které porovnával malby legionáře Jindry Vlčka se současnou podobou ztvárněných míst v Jekatěrinburgu. Dr. Prokop Tomek z VHÚ Praha se zabýval ne příliš frekventovaným tématem tradic čs. legií po únoru 1948. Poslední tři příspěvky pak byly věnovány roli legionářů za druhé světové války. Dr. Miroslava Poláková z bratislavské Paneuropské vysoké školy se zabývala otázkou morální odpovědnosti legionářů v boji proti nacismu a Jiří Klůc legionáři, kteří bojovali v řadách čs. jednotek v SSSR v letech 1942–1945. Na závěr vystoupila s brilantní prezentací sestra Marcela Ludvíková, která přiblížila odbojovou činnost radisty vysílačky Obrana národa Františka Fraňka.

Na závěr konference vystoupil její hlavní organizátor br. Tomáš Pilvousek, který poděkoval jak přednášejícím, tak všem, kteří měli na přípravě a zdárném průběhu konference svůj podíl. Pro zájemce z řad účastníků byla poté připravena prohlídka Olšanských hřbitovů, kde jim byl průvodcem br. Jiří Charfreitag. Zvláště profesoři Ferranti a Soubigou neskrývali své nadšení, že mohli navštívit zvláště památné hroby účastníků prvního čs. odboje, které se tu nachází.

II. mezinárodní konference ČsOL i letos splnila očekávání organizátorů, a doufejme, že i účastníků. Přednesené příspěvky budou zanedlouho vydány v uceleném sborníku. Věřme, že si i konference chystaná na příští rok zachová stejnou, ne-li vyšší úroveň a vnese do tématiky nové pohledy, ale i otázky pro další bádání.